Vážení a milí moji zákazníci, přátelé a návštěvníci webových stránek a fejsbůku,
asi se prostě a jednoduše potřebuji vypsat z něčeho, co mi poslední dobou hodně, ale hodně mrzí. Respektive štve. Respektive štve a mrzí. A nevím, co z toho víc.

Ráda komunikuji s lidmi, kteří jsou slušní, zeptají se na mojí práci a když něco chtějí, řeším s nimi přes e-mail, telefon, messengera jejich představy, stav zakázky, úpravy atd.

Ale opravdu mě nebaví odpovídat na následující styl dotazů:

Na burzách 13. 11. v Praze, 20. 11. v Brně a 4. 12. v Olomouci (více na https://www.facebook.com/Sermirskaburza/) předvedu, co umí vyšívací stroj.

Největší množství kostýmů a doplňků bude asi na LARP a fantasy, ale samozřejmě nejenom...

Námět výšivky si zákaznice navrhla sama. Je takový krásně český. Jak námět, tak samotný plášť. Lipové větvičky a lev, kterého měla v erbu královna Kunhuta, manželka Přemysla Otakara II.

Nadpis by se mohl sice chápat všelijak, dokonce i lehce lechtivě, ale prostě HURÁ!!! Mé desítkydňovonoční, potohektolitrové a nervovkýblioidní dílo je hotovo. Šaty podle obrazu Alžběty I. jsou dokončené. A jsou i nádherně nainstalované na mé chystané výstavě v muzeu v Rokycanech, spolu s oním milionkrát proklínaným obrazem :-)

Ajťák by řekl, že umím multitasking (schopnost operačního systému provádět několik procesů současně).To sice tedy není u žádné ženy nic nového, ale já opravdu svištím :-D Když pracuji na novém kostýmu, stříhám látky, našívám perličky, když spím, či bdím, zároveň u toho všeho vyšívám. No dobře, on mi s tím pomáhá takový jeden stroječek. Ale že mu to jde pěkně od ruky.

Když už mám prostě takovou úžasnou vyšívačku, nemůžu jí prostě nechat zahálet. A tak zatímco se nudím, mám nohy na stole, popíjím kávičku a přemýšlím, do čeho bych asi z dlouhé chvíle píchla :-D :-D, vyšívačka maká. A ani se nezapotí.

Mé válečné tažení s cílem rekonstruovat šaty podle obrazu Alžběty I. má další významný dílčí úspěch. V několika bitvách s košilí, kdy výsledek byl chvíli příznivější pro košili, chvíli pro mě, jsem nakonec slavně zvítězila.

Připravujeme další velkou róbu se strojovou výšivkou. A záměrně píšu připravujeme, protože výšivku se rozhodla ozdobit našíváním korálků sama milá majitelka šatů.

Svrchník. Takové nicneříkající slovo. Ale zároveň všeobjímající. Kabát, bunda, mantl. Prostě aby na horní polovinu těla nebyla kosa. Ještě k tomu, když má dnes padat sníh :-) Každopádně se jedná o snad nejoblíbenější kostým poslední dobou. Tedy podle množství zakázek. Svrchníky jsou historizující, nikoli historické, dělané přesně na přání klienta. Asi se chystají nějaké masivní slavnosti na jihu Čech. Nebo to je pro davy korejskojaponskočínských turistů do Krumlova, eventuelně na nějakou demonstraci za více růží v našich zahradách, případně do pohádky o Šípkové Růžence :-) Těžko říct, klienty sice vyzvídám, ale také jsem vázaná jistou mlčenlivostí. Což je tedy pro mne hooodně těžké ;-)

A jedeme dál... Práce na šatech podle Alžběty stále pokračuje. Košile už se rýsuje. Na obraz Alžběty I., královny Anglie a Irska v letech 1558 až 1603, od neznámého autora jsem si už zvykla, a provokuje mě už o něco méně. Každopádně už jsem si téměř jistá, že až to dodělám, budu mít za prvé nárok na pořádný odpočinek a za druhé, ono mi to asi fakt bude slušet :-D :-D

Oslovili mě chlapci z šermířského a divadelního spolku Harcíři z Rokycan... zpět... vlastně oslovila jsem šermířský a divadelní spolek Harcíři z Rokycan... zpět, vlastně jsme se oslovili tak nějak navzájem. Oni by chtěli nový prapor pro skupinu, slavnostnější, v historickém duchu a já bych chtěla trochu propagovat svůj nový vyšívací stroj, jeho možnosti a nabídnout Vám všem možnost zhotovení praporů, vlajek, standart...

Obraz Alžběty I., královny Anglie a Irska v letech 1558 až 1603, od neznámého autora mne delší dobu provokoval. Dívala jsem se na něj stále dokola a říkala si, z čeho to je vše ušité, jaký přesný vzor měly výšivky a v neposlední řadě "slušely by mi ty šaty" ;-)? A protože zkusit se má všechno, dávám se do díla. Pátrám v archívech, dávám do kupy celou skládanku, dílek po dílku a postupně se to rýsuje :-)

Tak jo no, po dlouhých letech uslintávání nad prospekty a katalogy s těmito úžasnými stroji, po bezpočtu bezesných nocí, kdy mě rozpíchané prsty fackovaly, po miliónech proseb a nadávek "tomu starému stroji, který jako asi tak nějak měl umět i vyšívat", mně partner oznámil, že už toho má dost, že chce mít doma klidnou a vyrovnanou ženu, rozbil prasátko (ano, tím se rozplynul můj další dlouholetý sen o dvouměsíční dovolené na Maledivách, fňuk ;-) a jednoho dne byl prostě tady ON.