Mám kamaráda blázna. Tedy, já mám více takových. Jak nad tím přemýšlím, jen málo z nich je „normálních“ :-) A tomu jsem před měsícem ušila vlněný anorak na čundry. Do té doby jsem neměla potuchy, co to je anorak, a že je pro čundráky, zálesáky, bushcrafťáky a další podobně cáknutý jedince tak důležitý.
A asi je. On ten blázen, v dobré víře, že mi tím udělá propagaci, dal pár fotek své vlněné bundomikiny na několik čundrácky zaměřených skupin na fejsbůk. A volají a píši mi drsnou přírodou ošlehaní zálesáci. Od té doby se mi o nich snad i zdá. O anoracích i o čundrácích, co jim říkaj Toulavej, kteří stíraj rosu na kolejích, o tuláckých ránech, stáncích na levnou krásu a o buřtech na ohýnku.
Takže další dva jsou na světě. Ať těm toulavejm dobře slouží.
